V r. 1834 tu nechal tehdejší generální vikář Schipp postavit Kapli sv. Kříže, opravenou v l. 2006/7 a opatřenou kamennou skruží a bezbariérovým přístupem. Sochy Panny Marie a Ježíše Krista zase vznikly z popudu jednoho z poutníků jako poděkování za to, že ho voda vyléčila. Více...
Poutní barokní chrám postavený v l. 1740–1777 na místě, kde podle legendy byla vykopána soška Panny Marie.V r. 1999 jí povýšil papež Jan Pavel II. na baziliku minor, jakých je v České republice pouze několik. V okolním parku najdeme 14 kapliček křížové cesty, které zaujmou ojedinělou terakotovou výzdobou, a novorenesanční (tzv. římskou) kapli Srdce Páně. Více...
Novogotická stavba z režných cihel byla z větší části vystavěna v roce 1910, v roce 1911 byla dokončena věž a kostel byl slavnostně vysvěcen. Do roku 1918 se zde konaly bohoslužby v němčině a polštině. Více...
Patří k nejstarším ve městě. Od 14. do 17. stol. byla také nejdůležitější a nejrušnější, protože právě tudy projížděly městem kupecké vozy. V posledních desetiletích se bojovalo hlavně o zachování a rekonstrukci vzácných domů č. p. 77–79. V r. 2005 už bylo mnohem levnější je zbourat a na jejich místě postavit pseudorepliky. Více...
Nejstarší frýdecko-místecký kostel z 1. pol. 14. stol. V r. 1604 k němu začali přistavovat novou věž, ale trvalo to až do r. 1650, tedy skoro celé jedno půl století. Dnešní podoba věže je až z r. 1876. V okolí kostela byl dnes již neexistující hřbitov. Více...
Nábřežní park je zelenou oázou na místě bývalé záplavové oblasti řeky Ostravice. Už na konci 19. stol. ji obyvatelé Místku začali využívat k aktivnímu odpočinku. Vznikla zde např. závodní dráha pro sport, který právě přicházel do módy – jízdu na velocipédu. Více...
Nad střechami náměstí se vypíná kopule nejstaršího místeckého kostela. Původně tu stál dřevěný kostelík sv. Mikuláše, který ale při požáru v r. 1602 shořel. Tak si na jeho místě obyvatelé postavili nový, který už zasvětili sv. Jakubovi. Více...
Tyto dva úřady měly zajímavě provázaný osud prostřednictvím svého sídla. Místecká spořitelna fungovala v letech 1871–1898 v prostorách městské radnice a do r. 1892 ji dokonce vedli městští úředníci, kteří se teprve potom osamostatnili. Více...
Čtvercový půdorys obklopují většinou dvoupatrové domy, u kterých je příjemným zjištěním, že u většiny z nich se zachovala podloubí se spoustou obchůdků. U domu č. p. 1 se říká u Josefa II., protože v něm v r. 1779 přenocoval sám císař pán. Nějakou dobu zde bydlel i básník Petr Bezruč.
Náměstí oživuje trojboký, 8 m vysoký kamenný mariánský sloup, na jehož vrcholu klečí na obláčcích Panna Marie. Více...
Základní kámen položili zedníci 12. května 1896 a už za necelého půl roku stála přední část, která téměř 3 roky sloužila Matičnímu gymnáziu. Celý dům s Besedou, sálem, restaurací a salonky v r. 1900 slavnostně otevřela inscenace divadelní hry V. K. Klicpery. Více...
V 18. století zasáh zdejší kraj morová epidemie. Jedni z těch kteří přežili byli Rudolf a Rozina Vidomusovi. A právě tito zámožní měšťané nechali z vděčnosti v l. 1716–1730 postavit tento barokní, uvnitř nádherně vyzdobený stánek Boží. Více...
Na jeho místě se ještě v 18. stol. táhla pole a stály tu stodoly se senem a úrodou. Právě ty v r. 1762 vzplály a jedna po druhé lehly popelem. Trvalo to pouhých 6 let od položení základního kamene v 1763 do vysvěcení v roce 1769. Ve zdi kolem se zachovala část kapliček z r. 1775, zobrazujících jednotlivá zastavení křížové cesty. Více...
Báječné místo pro odpočinek. Přehradu na stejnojmenné řece postavili v 1964 jako ochranu před povodněmi. Dneska je tu moderní aquapark se spoustou atrakcí, kempy, hřišti, zkrátka vším, co je k aktivní zábavě potřeba. Cyklisté i bruslaři (v zimě i běžkaři) mají nově možnost objet přehradu po okružní cyklotrase, ale obejít se dá taky pěšky. Více...
Z Olešné je toto předhůří z konce třetihor na dohled a určitě se vyplatí si do něj příjemný výlet udělat. Na své si tu přijdou také houbaři, které překvapí pestrá nabídka od hříbků až po pravé ryzce. I kopcům uměli lidé dávat pěkné názvy. Tady je nejvyšší Kubánkov (661 m), následuje Holý vrch (631 m), Babí hora (620 m) s přírodní rezervací, Kabátice (601 m), Bačův kopec (537 m), Hradisko (507 m) a Kožná (505 m). Více...
Pro milovníky medových sladkostí tu v letech 1988–1992 zrekonstruovali tzv. fojtství – tedy dům fojta, kdysi nejváženějšího sedláka a něco jako starosty obce – a udělali v něm včelařský skanzen s včelařskou prodejnou. Návštěvníka okouzlí umělecká nápaditost stavitelů úlů od těch nejstarších slaměných, přes malované dřevěné až po nejmodernější z tvrzeného polystyrenu. Více...
Kopec nad Chlebovicemi se jmenuje Kabátice a když na ně vylezeme, odmění se nám nádhernou vyhlídkou z 23 m vysoké železné rozhledny se dvěma ochozy. V r. 2001 ji ve výšce 460 m n. m. nechalo postavit Kulturní sdružení Bezručův kraj. Více...
Nejmenší kostelík je v kraji ojedinělou ukázkou renesanční architektury, která spojuje zděnou budovu s dřevěnou věží. Kolem kostela jsou rozmístěny barokní sochy z 18. stol. – sv. Barbory (patronky havířů), sv. Floriána a sousoší Ukřižovaného zhotovené místními umělci. Více...
Náměstí je tentokrát obdélníkové, zakončené na horním konci vstupem do zámku, vedle něhož stojí socha sv. Jana Nepomuckého. z Března. I zde najdeme především měšťanské domy upravované podle různých slohů. Osmibokou kašnu zdobí socha, která byla získána z blanenských sléváren. Více...
Původně gotický hrad, který střežil kupeckou stezku. Pro pohodlnější život si ho na renesanční zámek přestavěli pánové Bruntálští z Vrbna na konci 16. stol. Víceméně dnešní podobu získal od pánů Pražmů z Bílkova v 18. stol. Více...
