FRÝDECKÝ ZÁMEK

Počátky frýdeckého zámku jsou  spojeny s existencí města Frýdku k jehož založení došlo v období po roce 1327. V roce 1636 se stal vlastníkem frýdeckého panství Jiří z Oppersdorfu. Za něj a jeho nástupců došlo k vybudování vyhlídkového pavilonu. Byly také sjednoceny všechny vnější fasády vnitřního zámku, na prvním nádvoří došlo k dostavbě prvních pater     ve všech křídlech budov. Po přechodu zámku do vlastnictví Habsburků v roce 1797 byl objekt udržován v provozuschopném stavu, jednou z významnějším stavebních akcí bylo zvýšení stropu Rytířského sálu a jeho opatření štukovým dekorem. Teprve úpravy z konce 19. a počátku 20. století zasáhly do vnější podoby zámku. Po roce 1918 byly na zámku umístěny kanceláře vnucené správy frýdeckého panství, důchodkový kontrolní úřad, okresní doplňovací velitelství a okresní úřad pro péči o válečné poškozence. Od počátku 60. let 20. století se do prostor zámku začalo přemisťovat muzeum, které zde již zůstalo. K zámku přiléhá zámecký park, kde je válcová stavba, která sloužila jako ledovna. Kaple ze 16. století byla postavena na půlkruhovém půdorysu, pod kaplí byl vybudován sklep s valenou klenbou.  

HLUBOKÁ ULICE

Hluboká ulice patří k nejstarším a dříve nejfrekventovanějším tepnám města Frýdku. Procházela jí zřejmě od 14. století obchodní cesta. Její název byl pravděpodobně dán velkým spádem z dnešního Zámeckého náměstí k bývalé Leskovecké (Hukvaldské, Dolní) bráně. Důležitost Hluboké upadala v polovině 17. století, když byla zřízena ulice Zámecká. Tím přestala být Hluboká ulice hlavní a stala se spíše obslužnou komunikací pro obyvatele a řemeslníky, kteří v ní bydleli. Od počátku 18. století se ve Frýdku začínají konat poutě, posílené výstavbou chrámu Navštívení Panny Marie v polovině 18. století. Procesí a průvody se k Mariánskému chrámu ubíraly většinou právě Hlubokou ulicí. Hluboká byla místem, kde byly hostince, obchody, chalupy řemeslníků s jejich dílnami a obchůdky, ale i pivovar a městské lázně, které byly nejspíš v místech tzv. Rytířského domu (dnešního Langova domu), postaveného v roce 1796. Na severní straně Rytířského domu byla taky kruhovitá kašna, která zásobovala vodou část obyvatel Hluboké ulice. Významné byly polodřevěné domy č.p. 77, 78, 79 ve spodní části ulice. Byly ukázkou prolívání venkovské a městské architektury. V druhé polovině 20. století mělo dojít k jejich rekonstrukci., to se ovšem nikdy nerealizovalo. V roce 2005 došlo k demolici suterénů domů a k následné výstavbě replik těchto kupeckých domů.

BAZILIKA NAVŠTÍVENÍ PANNY MARIE (od 23.10.1999 Bazilika Minor)

Socha Panny Marie s Ježíškem v náručí a stojící na půlměsíci a hlavě hada, symbolizujícího ďábla byla údajně vytvořena v roce 1665 nákladem hraběte Františka Eusebia z Oppersdorfu. Byla umístěna na pískovcovém sloupu na volném prostranství v místě, kterému se říkalo ?Na vápenkách?. V roce 1706 došlo ?Na vápenkách? k vystavění dřevěné kaple, do níž byla socha umístěna. Jelikož kaple svými rozměry nedostačovala velkému množství poutníků, bylo rozhodnuto postavit na stejném místě nový a prostornější svatostánek. Základní kámen byl položen 4. října 1740. K vysvěcení kostela však došlo až v roce 1759. Návrh na stavbu baziliky vypracoval stavitel vratislavského biskupa Bartoloměj Wittwer. Sedm bočních kaplí je vyzdobeno obrazy Eliáše Herberta z Uherského Hradiště, obrazy nad zpovědnicemi v jednotlivých kaplích jsou z dílny Antonína Bergra z Nového Jičína. Pod kaplí sv. Kříže je krypta, ve které byli pohřbeni členové rodu hrabat Pražmů. V roce 1957 byly jejich ostatky vyzvednuty a umístěny do krypty pod lodí kostela. Hlavní oltář navrhl Jan Schubert z Opavy, dokončil jej brněnský sochař Ondřej Schweigl. Ten se také podílel na výzdobě varhan, které zhotovil v letech 1763 ? 1765 Josef Šebestián Staudinger z Andělské Hory. V okolním parku je umístěna novorenesanční kaple Srdce Páně, tzv. Římská, z let 1880-1882 a čtrnáct kapliček křížové cesty z let 1876-1877.

MĚSTSKÝ ÚŘAD

Budovu, ve které dnes sídlí frýdecko-místecký magistrát, nechala vystavět Frýdecká spořitelna. V roce 1898 se spořitelní výbor rozhodl využít jubilea padesátiletého panování císaře Františka Josefa I. a usnesl se, že na památku tohoto výročí postaví novou budovu. Teprve v roce 1900 ji byla výstavba povolena. Nová stavba byla předána k užívání 1. prosince 1902, kromě spořitelny v ní mělo kanceláře ještě okresní hejtmanství a berní správa, nacházela se zde také kavárna, jejíž secesní interiér navrhl vídeňský architekt Hassmann. V roce 1929 padlo rozhodnutí dostavět zbývající dvě křídla budovy. Vypracováním projektu nového dílu spořitelní budovy byl pověřen Antonín Grund. V roce 1930 byla přístavba dokončena.

NÁDRAŽNÍ BUDOVA

V roce 1871 byla uvedena do provozu Ostravsko-frýdlantská dráha. Původně se zvažovaly dvě varianty vedení tratě, po levém nebo po pravém břehu řeky Ostravice, tedy po moravské nebo slezské straně. Došlo k ustanovení dvou komisí, členy moravské komise byli například zástupci okresního hejtmanství Místek a obecních zastupitelství měst Moravská Ostrava a Místek, jednání slezské komise se kromě zástupců slezských obcí zúčastnili i zástupci Těšínské komory. Každá strana prosazovala samozřejmě především své ekonomické zájmy. Jelikož zvítězila varianta slezská, rozhodli se proti tomu zástupci Místku, Koloredova a Sviadnova protestovat. Argumentovali, že v případě moravské trasy odpadnou některé stavební akce a tím se sníží celkové náklady, navrhli také místo pro zřízení nového nádraží, které se tak mělo nacházet v Koloredově. Přes tyto protesty se nakonec uskutečnila původně schválená varianta trasy, jistým ústupkem místeckým bylo pojmenování nové železniční stanice. Ta už tehdy nesla název Frýdek-Místek.

BÝVALÁ MÍSTECKÁ RADNICE A SPOŘITELNA

Místecká spořitelna zahájila svůj provoz v roce 1871. Její kanceláře byly umístěny společně s radnicí v domě čp. 39. Těsné sepětí spořitelny a města trvalo až do 1. ledna 1892, k tomuto datu přešli městští úředníci, kteří vedli spořitelnu, do služeb spořitelny. Vlastní budovy se spořitelna dočkala až na samém konci 19. století, v letech 1897?1898 byla podle návrhu vídeňského architekta Josefa Hudetze vybudována honosná stavba. Na průčelí je ozdobena alegorickými plastikami Spořivosti a Pilnosti od Josefa Skotnici. Tento raškovický rodák a absolvent vídeňské akademie výtvarných umění ztvárnil svůj motiv postavičkami děvčátek, z nichž jedno drží pokladničku, do níž hází ušetřený peníz (Spořivost), a druhé má v rukou vřeteno, pradávný atribut pilnosti.

BÝVALÁ MÍSTECKÁ ZÁLOŽNA

Ustavující valná hromada Národní záložny místecké se konala 25. října 1886 v hostinci Mořice Deutschera. Do roku 1893 sídlila záložna v domě svého prvního předsedy Felixe Šuberta, v letech 1893?1922 byla v domě předsedy Matice místecké Vincence Procházky a v roce 1922 se přestěhovala do přízemí Národního domu. Jelikož ani tyto prostory nebyly vyhovující, byla v roce 1925 odsouhlasena výstavba nové reprezentativní budovy. Základní kámen byl položen 8. srpna 1927, k slavnostnímu otevření nové budovy záložny došlo u příležitosti 10. výročí vzniku samostatného československého státu 28. října 1928. Stavitelem pozdně konstruktivistické budovy byl pražský architekt Bohumil Hübschmann. Na průčelí stavby se nacházejí čtyři figury v lidových krojích na téma Jak staří spořívali od Franty Úprky.