KAPLIČKA A PRAMEN ,,SVATÉ VODY V HÁJKU"

Lidé, kteří se účastnili procesí k Panně Marii Frýdecké, většinou neopominuli navštívit Hájek. Místo dostalo své pojmenování podle bývalého arcivévodského lesa, v němž se nacházela studánka, ke které směřovali poutníci od baziliky Navštívení Panny Marie. Tito lidé věřili, že voda ze studánky má zázračnou moc. Každý se napil, omyl se ve svaté vodě a nabral si ji do lahvičky domů jako dárek z pouti. Historie Hájku je opravdu dlouhá a zajímavá. V roce 1786 postavil lesník Michal Hirschheimer dřevěný kříž u pramene vyvěrajícího ze stráně. Frýdecký farář hrabě Justus Vilém Pražma nechal opatřit tento kříž přístřeším, jeho nástupce Josef Karel Schipp vybudoval v roce 1834 dnešní dřevěnou kapli sv. Kříže a farář Pavel Prutek dal zhotovit v roce 1840 kamennou studni. Farář Karel Findinský pořídil cementovou nádržku na vodu, v níž si poutníci mohli omýt nohy, opravil studni a v roce 1871 slavnostně posvětil kapli s novým sousoším Kalvárie. U kapličky se nachází také sochy Panny Marie a Krista, které nechal zhotovit jako poděkování za uzdravení jeden z mnoha poutníků.

MUZEUM SKALIČANŮ VE SKALICI

V budově Kulturního domu ve Skalici se nachází Muzeum Skaličanů. Toto muzeum za dobu své existence shromáždilo velké množství památek, které mají vztah ke Skalici, ať už se jedná o předměty, které byly součástí vybavení venkovské domácnosti nebo památky na bohatou spolkovou činnost v obci. Jeho součástí jsou také různé písemnosti, jako jsou kroniky nebo fotografie, které často zachycují dnes již neexistující stavby v obci.

MUZEUM VČELAŘSTVÍ V CHLEBOVICÍCH

V Chlebovicích se do dnešní doby zachovala budova fojtství. V roce 1949 se vlastníkem objektu stala obec Chlebovice, v roce 1984 byla budova pronajata podniku Zelenina. Vzhledem ke špatnému stavu budovy proběhla v letech 1988 -1992 její generální rekonstrukce. Nyní je v ní umístěna včelařská prodejna, byl zde vybudován včelařský skanzen a muzeum včelařství, muzeum obce Chlebovice a muzeum Bezručova kraje.  V tomto unikátním muzeu je možno zhlédnout úly od nejstarších slaměných až po nejnovější z tvrzeného polystyrénu, je zde také řada dalších předmětům vztahujících se ke včelaření.

ROZHLEDNA PANORAMA V CHLEBOVICÍCH

Nad Chlebovicemi se na vrchu Kabátice ve výšce 460 metrů nad mořem nachází rozhledna. Je vysoká 23 metrů a má dvě vyhlídkové plošiny. Z rozhledny je krásný výhled směrem k vodní nádrži Olešná, na město Frýdek-Místek atd. Byla zprovozněna v roce 2001, její stavbu iniciovalo kulturní sdružení Bezručův kraj. Poblíž rozhledny je umístěn pomník místního básníka Františka Lazeckého.

TIPY NA VÝLETY DO OKOLÍ:

KOSTEL NA PRAŠIVÉ

Kostel sv. Antonína Paduánského byl postaven v roce 1640 Jiřím z Oppersdorfu. Původně byl zasvěcen sv. Ignáci z Loyoly. Když byl v roce 1673 vybudován v Malenovicích na Borové kostel zasvěcený sv. Ignáci z Loyoly, došlo ke změně zasvěcení. Aby v oblasti nebyly dva kostely, které měly stejné patrocinium, stal se patronem kostela na Prašivé sv. Antonín Paduánský. Podle pověsti souvisel vznik kostela s loveckou vášní majitele frýdeckého panství. Ten totiž při lovu postřelil jelena, který ve smrtelném zápase vrazil parohy do ztrouchnivělého stromu, o který se hrabě opíral, takže zůstal uvězněn mezi parohy. Když už si zoufal nad svým osudem a prosil Boha o život, objevila se před ním znenadání jeho lovecká družina a pomohla mu. Z vděčnosti za své zachránění pak nechal na Prašivé postavit kostel.

AREÁL FOJSTVÍ A OBECNÁ ŠKOLA V KOZLOVICÍCH

V centru obce Kozlovice se nachází budova bývalého fojtství. V prostorách původní dřevěné chalupy byla v roce 1785 zřízena první triviální škola v Kozlovicích. V minulých letech došlo k její rozsáhlé rekonstrukci. V zadní části budovy je situováno informační centrum, ve vstupní chodbě je ve vitrínách ukázán vývoj učebnic v průběhu 19. a 20. století. V budově je instalována expozice nazvaná Obecná škola, ve které si může návštěvník vyzkoušet, jak se učilo za císaře pána. V objektu jsou prezentovány také předměty, které se vztahují k zemědělskému způsobu života našich předků. V mezipatře je umístěna drobná expozice k dějinám obce a zachycující vztah hudebního skladatele Leoše Janáčka ke Kozlovicím.  V půdním prostoru je vytvořena rozsáhlá expozice sakrálního umění.

GALERIE SMALTU A LITINY, FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

Frýdlant nad Ostravicí má dlouholetou tradici výroby umělecké litiny a smaltu. Frýdlantské železárny byly založeny krátce před polovinou 17. století. Součástí výrobního sortimentu se postupně stalo i litinové zboží, v první polovině 19. století to byly různé drobné dekorativní a užitkové předměty jako byly kalamáře, krucifixy atd. S produkcí železáren úzce souviselo smaltérství. Původně se jednalo o smaltování různých hrnců a váziček, v novější době na tuto tradici navázal smalt umělecký. Jeho výrazem je pořádání každoročních sympózií, výsledky práce výtvarníků jsou prezentovány v galerii. Její součástí je také expozice věnovaná jednomu z nejvýznamnějších frýdlantských rodáků, malíři a grafikovi Ferdiši Dušovi.

LAŠSKÁ JIZBA SEDLIŠTĚ

První muzejní expozice vznikla v Sedlištích v roce 1908 a byla spojena s osobou Joži Vochaly.

Ten v rámci přípravy oslav 60 let od zrušení roboty začal společně s několika dalšími nadšenci shromažďovat předměty, které měly být vzpomínkou na dobu dávno zaniklou. Předměty byly umístěny v několika budovách v Sedlištích, později byly přestěhovány do Frýdku na zámek.

Nynější Lašské muzeum a galerie navazuje na tuto tradici. Sídlí v budově staré školy a prezentuje exponáty, pocházející z přelomu 19. a 20. století. Základ sbírky tvoří pozůstalost vlastivědných pracovníků Josefa Vochaly a Antonína Ferdinanda Stříže. Samostatnou částí muzea je historická knihovna, zaměřená na kulturu Lašska.

Nedávno došlo k znovuobnovení Lašské jizby a rozšíření muzea o expozice Národopisného sdružení Sedlišťané, Hornického spolku Rozkvět a Sboru dobrovolných hasičů.

HRAD HUKVALDY

Název hradu je odvozen od jména porýnského hraběcího rodu Hückeswagenů, jehož příslušník Arnold obdržel někdy v letech 1228 -1235 v léno hrad Jičín s rozsáhlým územím. Zakladatelem hradu Hukvaldy byl však pravděpodobně až Arnoldův vnuk Jindřich. Brzy po svém založení se Hukvaldy staly součástí majetku olomouckých biskupů, byly ale často zastavovány. V době husitských válek byly Hukvaldy obsazeny Janem Tovačovským z Cimburka, posléze je drželi další významní husitští hejtmani Mikuláš Sokol z Lamberka a Jan Čapek ze Sán. V roce 1465 vykoupil Hukvaldy český král Jiří z Poděbrad a postoupil je olomouckému biskupovi. V roce 1619 byl hrad obsazen stavovským vojskem vedeným Ladislavem Velenem ze Žerotína, po porážce stavovského povstání ho získal biskup zpět. Vedle pevnostního charakteru měl hrad význam také jako správní sídlo rozsáhlého panství. Když byly v roce 1760 byty a kanceláře úřednictva přeneseny do podhradí, hrad se začal měnit v ruinu, která byla využívána hlavně jako levný zdroj stavebního kamene.

PAMÁTNÍK LEOŠE JANÁČKA HUKVALDY

Dům, ve kterém se nachází Památník Leoše Janáčka, koupil v roce 1905 Leošův bratr František. Ten zemřel v roce 1908, v roce 1921 ho od své švagrové odkoupil Leoš Janáček. Vybudoval si z něj své odpočinkové sídlo, do kterého se rád vracel. Od roku 1994 je dům majetkem Nadace Leoše Janáčka, v roce 2006 byl Památník prohlášen kulturní památkou. Součástí expozice je mimo jiné původní interiér Janáčkovy pracovny a ložnice.