Město Frýdek-Místek leží v severovýchodní části Moravy, na soutoku řek Ostravice a Morávky v nadmořské výšce průměrně 290 m.n.m. Vzniklo spojením dvou historicky samostatných měst - Místku, ležícího na moravské straně řeky Ostravice a Frýdku, který se nachází již ve Slezsku. Obě města se po staletí vyvíjela samostatně a za svůj vznik vděčí křižovatce důležité obchodní stezky z Olomouce do Krakova.

Nejstarší písemné prameny dokládají existenci obcí v Pobeskydí již kolem poloviny 13. století. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu. Místek je charakterizován jako trhová ves se čtyřiceti lány. Ujednáním z roku 1256 mezi českým králem Přemyslem II. Otakarem a opolským knížetem Vladislavem byla stanovena hranice mezi Moravou a piastovským opolským knížectvím podél toku řeky Ostravice. Řeka tvořila zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem do 1. prosince 1928. Přesné založení Frýdku neznáme. Zřejmě někdy v období let 1327 ? 1335 nahradil svého předchůdce ? ves Jamnici.

Moravská část regionu trpěla vnitřními zápasy probíhajícími po smrti Václava III. Většina území byla tehdy biskupskými lény. V domácích válkách koncem 14. století byl Friedeberg zničen. Bylo založeno městečko pod názvem Newenstetil (Nové Městko nebo Místko). V roce 1402 byl Místek připojen spolu s celým panstvím k Těšínsku. V 16. století se spojené frýdecko-místecké panství stalo předmětem sporů, protože místecké části hrozilo definitivní odtržení od Moravy a připojení k Těšínsku. Situace se vyřešila v roce 1581, kdy biskup Stanislav Pavlovský koupil Místecko i Frýdecko, jehož majitelem do té doby byl Jiří z Lohova. O tři roky později biskup Pavlovský odprodal frýdecké panství Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna a Místecko připojil k hukvaldskému panství, jehož součástí zůstalo až do roku 1850.

Frýdecko-místecké panství představovalo již v roce 1580 celkem 22 obcí s 681 usedlostmi. Z toho dvě města Frýdek a Místek měla 267 usedlostí, z nichž samotný Frýdek měl jich 163. Byl sídlem majitele panství, měl právo mýta, právo mílové a další, mezi řemesly převažovalo soukenictví. Místek měl více ráz zemědělský. Obchodování solí a dobytkem bylo přínosné pro obě města, podobně i zpracování dřeva a rybníkářství. Oběma městům se nevyhnuly ničivé požáry, morové epidemie i válečné útrapy. Obyvatelstvo trpělo rostoucími robotními povinnosti. Protifeudální odpor vedl i ke zbojnictví. Neposlušný syn janovického fojta Ondráš, který roku 1715 našel smrt z rukou svých druhů ve sviadnovské hospodě, se stal legendární postavou zdejšího regionu spjatou s lidovým odporem proti Pražmům. Po nich vlastnili Frýdecko až do doby vzniku republiky Habsburkové.

V roce 1832 byla ve Frýdku založena první textilní továrna a v roce 1833 Karlova huť v Lískovci, nynější a. s. Válcovny plechu Frýdek-Místek. Textilní výroba a železářství zaujaly v příštím století stěžejní postavení v rozvíjejícím se průmyslu celého regionu.

Dvě samostatná města Frýdek a Místek psala svou vlastní historii do 1. ledna 1943. Mocí nacistických úředníků byla obě města k témuž dni sloučena v jeden celek s názvem Frýdek. Diskuse občanů i úředních orgánů ohledně pojmenování města po osvobození v roce 1945 byly definitivně uzavřeny rozhodnutím ministerstva vnitra o stanovení úředního názvu města Frýdek-Místek s platností od 1. ledna 1955 a od 1. 7. 2006 se stal Frýdek-Místek statutárním městěm.

Frýdek-Místek si po celou dobu uchoval soji osobitost a jedinešnost. Jejím nejlepším důkazem jsou nově zrekonstruovaná historická jádra obou měst. Nejnápadnějším artefaktem minulosti je jistě Frýdecký zámek, který korunuje strmý břeh na slezském břehu Ostravice. Ale je třeba upozornit i na další velmi cenné památky. Na prvních místech Bazilika Minor (Bazilika navštívení Panny Marie), rokokový farní kostel sv. Jana a Pavla v Místku, gotický frýdecký farní kostel sv. Jana Křtitele a pozdně renesanční kostelík sv. Jošta ve Frýdku. Ze světských památek, mimo měšťanských domů v bezprostřední blízkosti obou náměstí, je třeba připomenout řadu veřejných budov z přelomu století. Ty jsou i v současnosti často místem řady významných kulturních podniků. Zejména Národní dům v Místku, který s areálem zámku, dnes Muzeem Beskyd, tvoří hlavní opory kulturního života nejen města, ale i regionu.